(Martin HŮRKA, Brandýs a lomy pro gotickou Prahu, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, květen 2020, s. 16)
S nadsázkou lze říci, že Praha románská (11.-13. století) byla postavena z opuky, gotická (13.-15. století) pak z pískovce. Co s tím má společného naše město?
Mezi hlavní místa těžby pískovce pro gotickou Prahu můžeme zařadit lomy v pásu táhnoucím se od Horoušan přes Zápy, Brandýs nad Labem až do Kostelce nad Labem. Dokládají to jak rozbory kamene pražských staveb, ale také unikátně dochované originální účty ze stavby svatovítské katedrály z let 1372-1378, tedy z doby konce vlády císaře a krále Karla IV. Za jeho života nastává v Praze stavební boom. Karel IV. nechává budovat nejen chrám sv. Víta, ale také Karlův most a především se zběsilým tempem staví nově založené Nové Město pražské. Co se z dochovaného torza svatovítských účtů dozvíme? V účtech jsou (z naší oblasti) výslovně jmenovány lomy v Kostelci, Brandýse, Sluhách, Zápech a Horoušanech. Dále čteme jména a bydliště povozníků, kteří kámen do Prahy vozili a jejich výdělky. Z brandýského lomu kámen ke katedrále v daných letech převáželi povozníci původem nejen odsud, ale také z blízkých Dřevčic, Nehvizd, Ostrova, Svémyslic nebo Zelenče. V Brandýse samotném se tehdy povoznictvím živili tito lidé: Matěj, Tomáš, Václav, Vít, Jakub, Ješek, Havel, Velislav nebo Duchoň.
Mapa:
- II. vojenské mapování (1836-1852), 2nd Military Survey, Section No. 0-7-III, Austrian State Archive/Military Archive; Laboratoř geoinformatiky Univerzita J.E. Purkyně (http://www.geolab.cz); Ministerstvo životního prostředí ČR (http://www.env.cz)
Aktuálně
