S paní Věrou Fojtíkovou bychom rádi navázali na práci Vladimíra Loydy, který v polovině 90. let 20. století pro účely muzea zmapoval stav dvou zdejších hřbitovů - brandýského a staroboleslavského. Pro přehlednost této své práce V. Loyda vypracoval plány obou hřbitovů, které nám nyní poslouží coby podklad pro aktuální zpracování. Vladimír Loyda současně výsledky částečně publikoval i prostřednictvím příspěvku Starý hřbitov v Brandýse nad Labem založený roku 1680 (Stav v roce 1997) v periodiku Studie a zprávy Okresního muzea Praha-východ v Brandýse nad Labem a Staré Boleslavi 13, 1998, s. 52-95.

hrbitov Stara BoleslavZ textu Vladimíra Lody (1996): "Pohřbívání spěje k úplné anonymitě, jak o tom svědčí i rostoucí počet květin kolem rozptylové loučky. Tím spěje k zániku i jedna z nejzajímavjěších lokálně-historických institucí - hřbitovy. Po stránce umělecko-kamenické vlastně již zanikla úplně."

Ve středověku se ve Staré Boleslavi pohřbívalo u jednotlivých kostelů, což pokračovalo až do josefínských reforem, kdy byl zrušen hřbitov u kostela sv. Václava. Pohřbívání přetrvalo již jen u kostela Nanebevzetí Panny Marie. Ale i tento hřbitov byl zanedlouho zrušen. V souvislosti s tím byl založen v roce 1835 hřbitov u dnešního autobusového nádraží. Poslední přesun pohřebiště nastal roku 1903, kdy byl staroboleslavskou kapitulou založen dnešní hřbitov (jeho stará část).

StB hrbitov brana

Fotografie brány staroboleslavského hřbitova zřejmě z doby nedlouho po zřízení tohoto pohřebiště, po 1903 (originál snímku daroval B. Ekrt muzeu roku 2024). Dle pamětníků bývaly na Dušičky při této vstupní cestě stánky s dušičkovým zbožím a snad i občerstvením.

VOJÁCI A OBĚTI VÁLEK

2. světová válka

Plk. František Bilík
  (*18. 6. 1891 - †16. 3. 1943 v Berlíně)
 - popraven v berlínské věznici
 - ve stejném roce jako Fr. Bilík zemřela na záškrt i dcera Vlastimíra
F. Navara    (*? - †8. 5. 1945)
J. Bouček
  (*1904 - †6. 5. 1945)
Karel Kohout
  (*? - †1945)
František Kohout   (*? - †1945)
Antonín Tošnar
  (*1921? - †1943 v Gross-Rosenu)

Hromadné hroby

němečtí vojáci
   (†1945)
13 sovětských vojáků
  (†červenec 1945)

 

CÍRKEVNÍ ČINITELÉ

Kolegiátní kapitula sv. Kosmy a Damiána

František Ignác Kasián Halaschka (Halaška)
   (*10. 7. 1780 - †12. 7. 1847)
Antonín Slavíček
  (†3. 7. 1893)
 - strýc svého jmenovce malíře Antonína Slavíčka

Redemptoristé (strážci Palladia)

Sestry vincentky a obyvatelé charitního domova sv. Václava

Ostatní duchovní

páter Pavel Pilát
   (†1903)
 - první pohřbený na tomto hřbitově

 

UMĚLCI A SPISOVATELÉ

Chrsovi a Sychrovi
   
 - hudebníci
    
Ludvík Loyda
  (*1893 - †1950)
 - divadelní ochotník
Augustin Ryba
  (*? - †1947)
 - divadelní ochotník
Václav Jirásek   (*1866 - †1946)
 - kronikář Staré Boleslavi

 

VÝZNAMNÉ OSOBNOSTI (politici, učitelé, členové spolků,...)

Lékaři

MUDr. Jaroslav Kafka
   (*1905 - †1982)              
 - obvodní lékař ve Staré Boleslavi
MUDr. Petr Kafka   (*? - †?)
 
MUDr. Jaroslav Pušbauer   (*? - †1974)  
MUDr. František Kaválek
  (*1913 - †1969)  
MUDr. Václav Šaroch
  (*? - †1917)  
 - starosta Staré Boleslavi
 - pojmenována po něm ulice vedoucí od staroboleslavské brány
MUDr. Jan Vítr
  (*1863 - †1932)  
MUDr. Josef Šebesta   (*1909 - †1972)  
 - obvodní lékař ve Staré Boleslavi
 - zemřel tragicky
Plk. MUDr. František Vávra
  (*1906 - †1987)  

Pedagogové

prof. Dr. techn. Ing. Václav Vavřinec Pošík
  (*30.1.1874 v Budiměřicích - †25.5.1952 v Praze)
 - rektor Vysoké školy báňské v Příbramy (1930-1931)
Knotkovi    
- řídící učitel a šachista
Zdeněk Dolejš
  (*1924 1995)
 - profesor brandýského gymnázia, klasický filolog, chemik a hudebník
 - hrob Wittbergerovi a Dolejšovi
Milada Dvořáková
  (*1906 1980)
 - profesorka brandýského gymnázia
František Dvořák
  (*1906 1994)
 - profesor brandýského gymnázia  
Václav Honický
  (*1904 †1973)
 - profesor brandýského gymnázia 
Vojtěch Mareš
  (*? 6.1.1974)
Anna Marešová
  (*1926 ?)
Josef Klazar   (*1929 2015)
- učitel a ředitel ZUŠ v Čelákovicích a Brandýse n. L., hudební skladatel a varhaník staroboleslavské kapituly
 - hrob Rodina Klazarova

Živnostníci a podnikatelé

Václav Jeník
  (1927)
 - hrob
 - kovář
 - měl syna povoláním rovněž kováře Bedřicha Jeníka (1964), který zajišťoval odborné snímání zvonů ze staroboleslavských kostelů za druhé světové války, tak aby se nerozbily, stejně tak připravoval k rekvizici Vosmíkův reliéf s vraždou sv. Václava. Bedřich Jeník byl rovněž autorem někdejšího kovového kolotoče v parku u autobusového nádraží ve Staré Boleslavi.
Jenik 01
Límanovi    
 - stavitelé a architekti
 - majitel pily
Václav Paštika
  (*? - †1941)
 - truhlář a opravář varhan
 - náhrobek restaurován (sponzor si nepřeje být jmenován)
Josef Korejs   (*1878 - †?)
 - velkoobchodník
 - hrob Korejsovi
Augustin Rejzl
   
 - mistr kartáčnický
 - ve Staré Boleslavi pro rodinu postavil několik domů (minimálně jeden se nacházel ve Školní ul.)

Politici a úředníci

Václav Vend
  (*1860 - †1953)
 - starosta
Alois Novák
   
 - starosta
JUDr. Vladimír Gregor
   
 - ministerský rada
 - hrob Korejsovi
Ludvík Stránský
  (*? - †1911)
 - vrchní revident drah (přinejmenším v letech 1888-1895 u soukromé Rakouské společnosti státní dráhy)
 - manželka Emma (†1909)
 - jedinečná dvojhrobka z hořovické litiny (Železárny Komárov, 1909)
Stransky 01
František Loyda
   (*1844 - †1920)
 - radní
   

Šlechta

JUDr. Rudolf, kníže Thurn-Taxis, svobodný pán z Troskova
  (*25.11.1833 v Praze - †3.7.1904 na Velehradě)
 - tělesné ostatky do Staré Boleslavi přeneseny až roku 1930
Johana, svobodná paní z Troskova
  (*1830 - †1914)
 - tělesné ostatky do Staré Boleslavi přeneseny až roku 1930
   

 

UMĚLECKY HODNOTNÉ A ZAJÍMAVÉ NÁHROBKY

"Familie Swoboda"    socha anděla
"Familie Sallaba"   pískovcový reliéf přenesený do ohradní zdi hřbitova
rodina Ledeckých   secesní náhrobek
rodina Kejmarova   secesní náhrobek
rodina Skorkovských   neogotický náhrobek
rodina Klazarova   basreliéf z roku 1903 přenesený z Německa
Emilie Váňová   bílý krucifix, autorem náhrobku: sochař a kameník František Strnad ze Staré Boleslavi
hlavní kříž   autorem František Bílek z Prahy (soustřeďoval se na funerální plastiku)
rodina Kašpárkova    
Slezákovi   zajímavá zděná konstrukce se štukovým reliéfem truchlící ženy

Aktuálně

Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...