(Martin HŮRKA, Budování brandýského panství, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, červenec-srpen 2021, s. 18)

Brandýské panství zkonfiskované Habsburky Krajířům z Krajku roku 1547 patřilo hospodářsky mezi vůbec ty nejlepší konfiskáty. Zpočátku se skládalo především z majetků na pravém břehu Labe (Hlavenec, Hřivno, Kochánky, Konětopy, Křenek, Lhota, Mečeříž, dnes zaniklé Opočno, Otradovice, Předměřice, Sobětuchy, Skorkov, Sojovice, Stará Boleslav, Tuřice, Vestec). Na levobřeží se nalézalo jen několik lokalit (Brandýs, Čelákovice, Toušeň), k nimž komora přičlenila Nymburku odebrané Polerady a Starému Městu pražskému odňaté Záryby rovněž coby konfiskáty v rámci potrestání viníků protihabsburského povstání výše uvedeného roku.

Tendence k rozšiřování panství se objevovaly již dříve, avšak skutečně aktivní kroky k nákupu či odnětí majetků sousedních vlastníků začali konat úředníci panství až s nástupem Rudolfa II., tj. po roce 1576, respektive od 80. let 16. století, poté co císařský dvůr přesídlil do Prahy a císař brandýskému zámku a místním državám věnoval více pozornosti. Ne vždy si úředníci počínali v rukavičkách. Nátlak při nabývání majetku a využití chyb či neopatrnosti původních majitelů byl součástí taktiky.

Na levém břehu tak začaly přibývat majetky jako Kostelec nad Labem, Zápy, Ostrov, Jenštejn, Vrábí, Dřevčice a další. Ani labské pravobřeží nezůstávalo pozadu, i zde postupně vsi v držbě brandýského panství přibývaly. Za třicetileté války (1618-1648), kdy náš kraj stihl populační a hospodářský rozvrat, bychom v majetku brandýského panství napočítali již více než 50 lokalit.

Foto: Vyobrazení Brandýsa nad Labem, 19. století (OMPv, Výtvarná sbírka).