(Martin HŮRKA, Historie gruntu čp. 12 ve Vyšehořovicích, Vyšehořovicko, 2010, roč. 1, č. 2, s. 15)

Tento příspěvek je první vlaštovkou v chystaném budoucím zpracování dějin jednotlivých historických gruntů ve Vyšehořovicích. Pro studium posloupnosti dávných majitelů tohoto chalupnického gruntu poslouží především gruntovní (pozemkové) knihy. Prozatím nejstarším jistým známým majitelem byl Václav Sedláček, jenž se tohoto gruntu, tehdy označovaného jako č. 7 (později i jinými numery), ujal roku 1702. Je však pravděpodobné, že již koncem 17. století tuto chalupu vlastil Matěj Machůček (též někdy psáno Macháček). Naznačují to každoroční splátky, které této osobě od nového majitele náležely za již zaplacené vejrunky.

grunt čp. 12

Chalupnický grunt dle popisů z první poloviny 18. století sestával z patrně prostého domovního stavení a k němu přináležící jedné komůrky (roku 1721 shledána v nepříliš dobrém stavu), dále chlívků pro dobytek (roku 1745 zmiňována např. 1 kráva, 1 prvnička, 1 plemenná svině či 3 prasata). Z polností k němu původně přináležely 3 kopy záhonů rolí.

Když roku 1792 převáděl Tomáš Kodeš chalupu na svého syna Josefa, učinil tak za následujících podmínek, které se týkaly budoucího uspořádání včetně stavby vejminku.

Odstupující hospodář sobě za právo zanechává na gruntě za chalupou u studánek barák na své vlastní útraty vystavěti. Forování ale k tomu baráku nový hospodář povinen bude vykonávati. Který barák do jeho a manželky smrti, po smrti rodičů, ale synu Václavovi též do jeho smrti patřiti potom, ale k chalupě zase připadnouti má. K tomu sobě vymiňuje:

½ strychu pšenice, 2 strychy žita, 1 strych ječmena a na zahradě 5 švestek a strych hruškovejch štěpů. /Dále/ polovičku, místo píce, u brodský lávky ten kousek pole /a/ prozatím, než vystaví svůj barák, ten špejchárek za byt a ovčínek za chlív sobě vyjímá, k čemuž nový hospodář svoluje. Actum ut supra.“

Během let docházelo k dalším různým úpravám, výstavbě nového špýcharu či chlívů. Roku 1883 bylo po požáru přestavěno celé obytné stavení s doškovou střechou. Stodola, taktéž došková, kterou se projíždělo do dvora, byla však obnovena až po 12 letech roku 1895.

 

Seznam známých majitelů gruntu čp. 12:

 

1702 před      – ? Matěj Machůček (Macháček) ?

1702               – Václav Sedláček

1721               – Jan Procházka

1736               – Pavel Kodeš

1745               – Václav Adalvic (Adalvik) přejal grunt po zemř. P. Kodešovi

1773               – Tomáš Kodeš se ujal chalupy jako dědic Václava Adalvika

1792               – Josef Kodeš přejal grunt po otci Tomášovi, který si poté měl postavit za chalupou vejminek

1831               – Anna Kodešová, roz. Kadeřábková

1861               – Václav Krucký

1869 ?            – František Hoznour

1913               – Antonín Zíta

1929               – Václav Hošek

 

Martin Hůrka, historik OMPV

Prameny a literatura:

  • Státní oblastní archiv v Praze, fond Velkostatek Kounice, jednotlivé gruntovní knihy.
  • Státní oblastní archiv v Praze, fond Velkostatek Kounice, inv. č. 93, Urbář kounického panství, 1772.
  • rodinný archiv současného majitele, rukopis Organizace statku čp. 12 ve Vyšehořovicích, 30. – 40. léta 20. století ?.
  • MIŠKOVSKÝ, J.: Obce českobrodské v katastru Jozefínském – Obec Vyšerovice. Naše Hlasy, 1905, roč. 25, č. 34 z 20. srpna.

Aktuálně

Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...