(Martin HŮRKA, Je Výmola dávnou Žiřinou?, Mochovský zpravodaj, 2023, roč. 17, č. 2, s. 68-69)

Mochovem odnepaměti protéká potok Výmola. Význam názvu je zřejmý, stáří tohoto označení však nikoli. Nedávné bádání Jana Psoty potvrzuje, že potok se dříve nazýval nejednotně. Na dolním toku v oblasti Sedlčánek a Mochova Výmola, na středním toku Úvalský potok, na horním toku pak Zelená strouha. Existovala ještě další lokální označení. V přehledových topografických publikacích 19. století převažoval název Úvalský potok, tedy označení odvozené od největší obce, kterou Výmola protéká. Tok s v současnosti oficiálně uznávaným pramenem u obce Mukařov měří více než 33 kilometrů.

Nyní se vydejme několik staletí nazpět, do dob, ze kterých máme jen malé množství písemných pramenů. Některé by totiž mohly svědčit o ještě jednom názvu našeho potoka. Potok, který je ve středověkých čelákovických městských knihách opakovaně nazýván jako Jiřina, lze patrně ztotožnit s dolním tokem Výmoly při jeho soutoku s Labem. Zmínku nacházíme např. roku 1463, kdy se uvažovalo o prokopání strouhy, pomocí níž by si Čelákovičtí mohli svést vodu ze svých polí do potoka Jiřiny, a tím napomoci odvodnění a lepšímu využívání příslušných zemědělských ploch. Vlastní místo soutoku i koryto toku se v rovinaté krajině často měnilo (jistě více než v úseku nad Mochovem). Název Jiřina pak koncem 18. století přešel na
nově vzniklou stejnojmennou osadu. Tím však výčet zajímavostí nekončí. Nastiňme si ještě jednu pozoruhodnost (byť je v současnosti stále ještě pouze v rovině hypotézy). V nejstarší v Čechách sepsané kronice zmiňuje na počátku 12. století známý kronikář Kosmas při vymezení území Slavníkovců potok jménem „Surina“ či „Sirina“. Slavníkovci sídlili až do jejich vyvraždění koncem 10. století na Libici (nad Cidlinou). Hraniční potok měl dle Kosmy ležet při západní hranici slavníkovského území, tedy v místech, kde se moc těchto knížat střetávala se zájmy Přemyslovců. Kosmas
kroniku psal latinsky.

Latinské termíny „Surina“ či „Sirina“ lze patrně přepsat jako „Žuřina“ či „Žiřina“. A to již může být kousek k našemu potoku Jiřina (Výmola), jak si ostatně povšimli regionální historici již před přibližně 100 lety. Změnu názvu Žiřina na Jiřina demonstruje historik J. V. Šimák na příkladu středověké vsi Žiřice, kterou dnes známe pod jménem Jiřice. Českobrodský redaktor a regionální historik Jozef Miškovský vyjádřil na druhou stranu pochybnosti – nepodařilo se mu totiž nalézt žádné novodobé zmínky ztotožňující potoky Výmolu a Jiřinu, a to ani v písemných pramenech, ani při ústním zpovídání pamětníků. My se však o to nyní můžeme znovu pokusit.

Aktuálně

Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...