(Martin HŮRKA, Kozovazáci v 16. století, Vyšehořovicko, 2013, roč. 4, č. 1, s. 3)

Kozovazy starenkaVe Státním oblastním archivu v Praze se nalézá rukou psaná kniha, která na více než 80 stranách obsahuje záznamy o jednotlivých gruntech v obci Kozovazy z konce 16. a počátku 17. století (tj. zejména z období vlády Rudolfa II.). Obdobně staré i o něco starší záznamy existují i k sousedním obcím Mochovu a Vykáni, k Vyšehořovicím se tyto bohužel nedochovaly (i když dle zmínek v jiných pramenech určitě též existovaly). Dle dotčeného pramene Kozovazy i Vykáň v předbělohorské době spadaly pod mochovskou rychtu. Jednotlivé grunty jsou rozepsány na mnoha stranách, jsou zde uvedeny převody majetků, splátky za grunty, dluhy, soudy, svatební smlouvy apod. Níže předkládám stručný výčet nejstarších tímto pramenem evidovaných majitelů jednotlivých hospodářství.

Na gruntu v knize vedeném pod číslem 26 (číslování navazovalo na mochovské domy, proto tak vysoké číslo) žil kolem poloviny století Matouš Němec (roku 1568, když si jeho dcera Magdalena brala Víta Vokáče, byl již mrtev). Určitý majetkový vztah k tomuto gruntu zároveň měly děti nebožtíka Říhy.

Grunt č. 27 obýval roku 1572 Vavřinec Němec. Tehdy ještě splácel dluh za svůj grunt sirotkům nebožtíka Hušáka, sirotkům nebožtíka Havla a jakémusi Vávrovi.

Grunt č. 28 náležel léta 1590 Petru Šmorhovi, který tehdy osobně na soudu vyřizoval majetkové záležitosti svých dcer „Mandelíny, Káči a Aliny“.

Grunt č. 29 je prozatím jediným z uvedených, u kterého lze odvodit umístění. Byl jím totiž mlýn, který v roce 1570 vlastnil Jan Mlynář, a snad již kolem roku 1572 jeho syn Jiřík Mlynář. Jana Mlynáře shodou okolností známe i ze zcela jiného pramene, svědčil totiž jako bývalý držitel Podkostelního mlýna v Zápech ve sporu mezi Mikulášem Bryknarem z Brukštejna a Buriánem Cukrem z Tamfeldu o vymezení hranic mezi zápskými a stráneckými grunty.

Grunt č. 30 koupil roku 1563 jakýsi Blažek.

A poslední, šestý kozovazský grunt, označený číslem 31 někdy ve druhé polovině 16. století náležel Janu Novákovi, roku 1590 jen pak získal Bartoň Slanina.

Martin Hůrka, historik OMPV

Prameny a literatura:

  • Státní oblastní archiv v Praze, fond VS Brandýs nad Labem, inv. č. 5722, Registra gruntovní rychty mochovské (1567-1630), fol. 121–161.
  • FRIEDRICH G. (ed.): Registra vejpovědní mezní úřadu nejvyššího purkrabího Pražského z let 1508-1577 (Archiv český, sv. 30), Praha 1913, s.  372-376.

Aktuálně

E-shop

19. 12. 2024 | Brandýs nad Labem

Dobrý den, omlouváme se zákazníkům, ale z důvodů dovolených náš E-shop s knihami budeme řešit po novém roce.

Děkujeme a přejeme krásné svátky.


Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...