(Martin HŮRKA, Mochov ve ztraceném urbáři 1689, Mochovský zpravodaj, 2019, roč. 13, č. 4, s. 56)

Ještě přes sto lety mohli badatelé studovat originál urbáře kounického panství z roku 1689. Tento urbář se však během první republiky ztratil a dodnes je nezvěstný. Historikovi českobrodského muzea Jakubu Mrvíkovi se však před nedávnem podařilo v pozůstalosti brandýského historika Justina Václava Práška (1853-1924) dohledat alespoň jeho opis.

Co se z opisu urbáře dozvídáme o situaci v Mochově v době končícího 17. století? Žíznivým pocestným i místním obyvatelům zde sloužil jeden hostinec (druhý byl opuštěný). Mochov byl spolu s Nehvizdy jedinými městečky na panství, ostatní obce měly status pouze vesnice. Hospodařilo zde 7 celých sedláků, 3 poloviční sedláci a 14 chalupníků. Další 2 selské grunty ležely opuštěné (ale budovy na nich dosud stály). Chudomelský mlýn byl jedním ze šesti vrchnostenských mlýnů na kounickém panství. Disponoval jedním kolem a mlynář z něj odváděl roční nájem 30 zlatých (tuto částku by řemeslníci jako tesař nebo zedník vydělávali kolem půl roku). Dalších 20 zlatých platil za dva vrchnostenské vepře, kteří mu byli každoročně dodáváni. V obci stávala také jedna ze šesti na panství se nalézajících kováren. Tu mochovskou však patrně nedávno postihl požár a ještě nebyla zcela opravená. Z dalších řemeslníků tehdejšího Mochova jmenujme pekaře, a také krejčího. Všichni poddaní dohromady doma chovali 27 koní a 34 kusů hovězího dobytka (pro srovnání v Nehvizdech to bylo 24 koní a 20 kusů hovězího, zcela nejvíce hospodářských zvířat ovšem drželi ve Vykáni, a to 37 koní a 45 kusů skotu). Vrchnostenský (panský) dvůr se v obci nenalézal (na celém panství bychom jej tehdy našli ve Vyšehořovicích, Nehvizdech, Nehvízdkách, Tlustovousech, Černíkách, Týnici a Kounicích). V mochovském revíru hajní lovili především bažanty, koroptve a tetřevy. Podnebí v kraji bylo vlhčí. Nejenže nedaleko teklo neregulované Labe s řadou koryt i slepých ramen, ale celá krajina byla poseta desítkami rybníků. Jen při Mochovu tehdy lidem sloužilo na 5 kaprových rybníků (Velký mochovský, Chudomelský, Držkovec, Nový, Podvinický), dále pak 1 rybník třecí (Žabinec) a 1 rybník výtažní (Okřínek) a rovněž haltýře.

Prameny a literatura:

  • Archiv Národního muzea, fond Justin Václav Prášek, i. č. 1169, rukopis 4. (nevydaného) dílu díla "Brandejs nad Labem - město, panství i okres"
  • PRÁŠEK J. V.: Urbář kounický. Agrární archiv, 1919, roč. 6, s. 86-95.

 

Aktuálně

E-shop

19. 12. 2024 | Brandýs nad Labem

Dobrý den, omlouváme se zákazníkům, ale z důvodů dovolených náš E-shop s knihami budeme řešit po novém roce.

Děkujeme a přejeme krásné svátky.


Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...