(Martin HŮRKA, Monoxyly, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, červen 2020, s. 17)

Svého druhu místním unikátem jsou tzv. monoxyly, tj. prastaré lodě zhotovené z jednoho kmene stromu tesáním a vypalováním.  Současně se jedná o nejstarší hmotné doklady o pohybu lidí po Labi. Na celém území České republiky jich dodnes bylo nalezeno asi kolem čtyřiceti (a to téměř výlučně při tocích dvou našich velkých řek Moravy a Labe). Širší Brandýsko je oblastí s největší hustotou zdokumentovaných nálezů těchto lodí u nás! (Brandýs nad Labem, Toušeň, Čelákovice, Otradovice, Skorkov, 2x Přerov nad Labem). Další významné labské nálezy jsou doložené v okolí Poděbrad nebo Kolína. Všechny „české“ monoxyly byly zhotoveny z dubu s výjimkou nálezu z roku 2002 od Otradovic (jedle). Stáří většiny nalezených monoxylů je kladeno do období raného středověku (6. – 12. století). Některé z uvedených monoxylů si můžete prohlédnout ve zdejších muzeích (v Brandýse 2 ks, v Čelákovicích rovněž 2 ks).

Proč se monoxyly dochovaly nejvíce ve středním Polabí? Řeka Labe zde tekla pomalu s množstvím ramen. Tento charakter vodního toku je pro využívání loděk příhodnější než rychle tekoucí, kamenité horní toky. Právě na klidných a širokých vodách rybáři loďky využijí nejvíce, stejně tak ti, kteří se potřebují přeplavit na druhý břeh, na některý z ostrovů, nebo na příbřežní lokality ležící po i proti proudu. Roli při dochování monoxylů právě u nás hraje i bahnitější prostředí, které je nezbytným pomocníkem pro uchování dřeva a jiných organických materiálů ve vodním prostředí po mnoho staletí.

Obr.: Toušeňský monoxyl (upraveno dle ROGERS Jason Samuel, Czech logboats. Early inland watercraft from Bohemia and Moravia. In: Sborník prací filozofické fakulty brněnské univerzity, 2011, roč. 16, s. 18).