V prvních měsících roku 2021 Oblastní muzeum Praha-východ v Brandýse nad Labem získalo jako vedlejší produkt projektu "Staré cesty v Polabí" 7 železných hrotů šípů. Nalezeny byly shodně v krátkém časovém úseku v prostoru bývalého loveckého hvozdu u Staré Boleslavi, konkrétně v k. ú. Otradovice v lesním prostoru mezi obcí Otradovice a dálnicí, a to na několika místech vzdálených od sebe v rámci desítek až stovek metrů. S nálezci jsme předměty následně zpracovali již v našem muzeu v Brandýse nad Labem. Jmenované exempláře se staly součástí sbírkových fondů muzea, kde jsou k dispozici badatelské i laické veřejnosti.

Zmiňované kovové šipky můžeme dobře porovnat s jinými soubory získanými při řádných archeologických výzkumech, např. při výzkumu Sezimova Ústí, během kterého bylo na levobřežním předměstí získáno celkem 31 ks železných šipek (dalších 16 ks původem ze Sezimova Ústí se nachází ve starém sbírkovém fondu muzea v Táboře), nebo při výzkumu zaniklé vsi Mstěnice u Hrotovic, kde došlo k nálezům celkem 68 střel (z čehož 37 v areálu tvrze, 26 v prostoru hospodářského panského dvora a 5 na předsunutých opevněních).

Cennost souboru ze Sezimova Ústí nad jiné nálezy vysoce povyšují historické souvislosti dané lokality. Toto město bylo totiž pár týdnů po dobytí husitskými vojsky roku 1420 úmyslně zničeno. Tamní nálezy tudíž odkazují na dobu 1420 a starší.

Porovnáme-li nálezy ze staroboleslavských lesů s těmi ze Sezimova Ústí a ze Mstěnic, zjistíme, že v lese u Staré Boleslavi byly počátkem roku 2021 nalezeny typy, které vidíme rovněž v obou lokalitách.

Jedná se o tyto šipky (všechny s tulejí):

• s rombickým průřezem těla (3 ks, váha 38 g., 50 g. a 50 g.)
• s listovitým tělem (2 ks, s úzkým listem váha 58 g., se širokým listem váha 81 g.)
• s vidlicovitě rozeklaným tělem se dvěma hroty (tzv. jelito) (1 ks, váha 35 g.)
• s křidélky (1 ks, váha 85 g.)

Poměrné zastoupení jednotlivých typů odpovídá exemplářům z jiných lokalit. Poslední dvě položky, vidlicovitý hrot (tzv. jelito) a šipka s křidélky, se v nálezech z jiných lokalit vyskytují poměrně zřídka (když už, tak většinou v počtu jednoho kusu). Vidlicovitý hrot je tak registrován např. v Mstěnicích či na Dívčím Kameni, šipka s křidélky např. v zaniklé lokalitě Opočno, která spadá do komplexu bývalého zdejšího staroboleslavského loveckého hvozdu. Obě varianty jsou pak známy z prostoru obory Královská stolice (též Králova stolice). Ta sice vznikla až v 18. století, ale na místě bývalého loveckého hvozdu nedaleko Dobříše, který ještě na počátku 17. století náležel českým panovníkům, resp. české královské komoře.

Obecně není snadné rozlišit šipky šípů pro luky od střel užívaných do kuší (a to především u šipek s rombickým průřezem). U sporných případů se jako kritérium tradičně bere váha s rozhraním cca 20-30 g (co je méně – pro šípy do luků, co více – pro střely do kuší).

V případě aktuálních nálezů ze staroboleslavských lesů lze konstatovat, že se jedná o šipky střel do kuší. Datovat je lze do širokého časového rozpětí 14.-16. století. Jelikož dané místo sloužilo již od hlubokého středověku pro lovecké radovánky šlechty i českých panovníků (jejichž výsostným loveckým územím se předmětné lesy nakonec staly po konfiskaci zdejších majetků Krajířů z Krajku roku 1547), lze předpokládat spojitost současných nálezů s lovem zvěře (střely, které minuly svůj cíl a nebyly nalezeny).

                                                                                                                      Martin Hůrka, historik OMPV

Foto:

• šipka s rombickým průřezem těla po konzervaci
• šipka s úzkým listovitým tělem před konzervací
• šipka s křidélky před konzervací a tzv. jelito po konzervaci

Prameny a literatura:

• Vladimír NEKUDA, Mstěnice. Zaniklá středověká ves u Hrotovic, díl 1. Hrádek - Tvrz - Dvůr - Předsunutá opevnění, Brno 1985, s. 140 (obr. 196) a s. 145.
• Rudolf KRAJÍC, Archeologie středověkého poddanského města 3. Kovárna v Sezimově Ústí a analýza výrobků ze železa, díl I., Praha - Písek 2003, s. 185-190.
• expozice Městského muzea v Čelákovicích, oddíl středověk, vitrína s nálezy z výzkumu zaniklé lokality Opočno (autor výzkumu Jaroslav Špaček, 1975-1979).
• Antonín HEJNA, Zjišťovací výzkum na hradě Dívčí Kámen, o. Mříč, okres Český Krumlov, Archeologické výzkumy v jižních Čechách 3, 1986, s. 131-150 (obr. 15).
• Vladimír BRYCH (ed.), Arma diaboli. O kuši a střelcích, Praha 2012, s. 9-11.