(Martin HŮRKA, Pestrá směsice lidí, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, březen 2021, s. 19)

V období od roku 1547, kdy Habsburkové zkonfiskovali brandýské panství Krajířům z Krajku, až do doby třicetileté války registrujeme v Brandýse čilý stavební ruch, stabilitu a rozvoj starých místních měšťanských rodů i působení nově příchozích. Brandýs se díky modernizované správě panství i opakované přítomnosti královského dvora stal atraktivní i pro řadu cizinců. Velká část z těchto cizinců v Brandýse zdomácněla a zapustila kořeny.

Jmenujme především stavitele italského původu Mattea Borgorelliho (* poč. 16. století v severní Itálii - † 1572 v Brandýse n. L.)., kterého místní „přejmenovali“ na mistra Matese. Ten vstoupil na brandýskou půdu již počátkem 40. let 16. století, tehdy ještě ve službách Krajířů z Krajku, když pro ně postavil dnešní kostel Obrácení sv. Pavla. Později si v Brandýse na náměstí pořídil požárem roku 1551 zničený dům (v místě dnešního čp. 22), tento dům opravil a usadil se v něm natrvalo. Obdobný vztah k městu si o několik desítek let později vypracoval jiný Ital. Jmenoval se Ettore (jinak též Hektor) de Vaccani. V Brandýse kvůli zakázkám pro královskou komoru tu a tam přechodně pobývali i další odborníci v architektuře s kořeny v zahraničí (především opět na jihu). Na druhé straně nejstarším známým císařským zahradníkem byl zde v Brandýse patrně Holanďan Ferdinand Clole z Ursin. Koncem 16. století si pro svou potřebu a zvýšení příjmů koupil jeden ze zápských gruntů (podobně si Hektor Vaccani postupně pořídil hned několik gruntů ve Vrábí). Po polovině 16. století zakoupil v Brandýse dva domy Angličan Vilém Forwall, „komorník a garderob“ arciknížete Ferdinanda II. Tyrolského. Osob s němčinou jako mateřštinou zde při císařském dvoře i ve správě panství působila celá řada (většinou s původem v Rakousku, Slezsku nebo v „domácích“ Čechách). Vezmeme-li v potaz i Židy, byl Brandýs v Rudolfínské době národnostně pestrým místem. Brandýs nebyl uniformní ani sociálně – domy zde i dvory v okolních obcích skupovali kromě osob navázaných na císařský dvůr též příslušníci venkovské nižší šlechty nebo měšťané z jiných lokalit.