(Martin HŮRKA, Příběh pokladu, díl šestý: Historie domu čp. 60, Říčanský kurýr, 2018, prosinec, s. 50)


Seriál, ve kterém se věnujeme objasňování souvislostí nalezeného mincovního depotu, prozatím završíme pohledem do minulosti parcely, na níž k objevu došlo. Sklep s uschovaným pokladem přispívá k poznání historie domu i celých Říčan.


namestiSyn nálezce Martin Škába provádí nyní intenzivní archivní výzkum ve snaze dopátrat se zmínek, které by na stavební vývoj příslušné parcely vrhly více světla. V případě Říčan je možné zjistit po sobě jdoucí majitele domů na náměstí přibližně tři sta let nazpět. Částečný přehled majitelů byl v minulém století již dvakrát publikován tiskem. Zjistili jsme, že současný dům čp. 60 byl postaven kolem poloviny 18. století či nedlouho před tím na dříve prázdném dvoře patřícím k domu s dnešním čp. 59. V době stavby domu jednoznačně na náměstí převládala (na rozdíl od dneška) štítová orientace staveb. Městečko vypadalo spíš jako větší vesnice. Poklad uschovaný ve sklepě je středověkého původu. Kdy přesně byl uschován, se dozvíme až po jeho celkovém zpracování. Předběžně lze říci, že se tak stalo v rozmezí od přelomu 14. a 15. století po počátek husitských válek. Více než poklad nám období před rokem 1700 objasní materiál, kterým byl sklep zasypán před tím, než ho rodina Škábových vyčistila. Zásyp sklepa je tvořen poměrně jednolitou spáleništní planýrkou s množstvím uhlíků a propálených vrstev, místy s množstvím kamenů a hojné cihloviny. Nalezeny byly i drobné kovové předměty, zlomky keramiky a renesanční kachel vyrobený v 16. století. Celkový charakter materiálu naznačuje zasypání sklepa již během 17. století. Jednou z možností je spojit zásyp s událostmi závěrečné fáze třicetileté války (1618–1648), a sice s vypleněním a vypálením Říčan roku 1639 a poté i v letech 1642–1643. Od té doby byly Říčany několik let jen řídce obydlené. V dobové práci o Čechách vydané ve Frankfurtu nad Mohanem roku 1650 (tzv. Merianova topografie Čech) historik Zeiller na straně 72 píše: „Je též jedno městečko a sídlo, které se nazývá Říčany, jež bylo 23. srpna [správně 4. prosince] 1420 od Žižky dobyto. Ale nedozvěděl jsem se, kde by mělo ležet a komu patřit.“ Obec se tehdy pohybovala na pokraji zániku. Krutě stižena byla snad i parcela dnešního domu čp. 60. V blízkosti sklepa stál patrně dům, který byl zničen. Při následné planýrce mohlo dojít i k zasypání sklepa. O původním domě z doby před třicetiletou válkou a jeho majitelích nic nevíme, tušíme však jeho vazbu na historický sklep.

Martin Hůrka, historik OMPV

Aktuálně

Staroboleslavský hřbitov - aktuality

15. 07. 2025 | Brandýs nad Labem

17. května 2025 podala restaurátorka MgA. Eva Fajmanová návrh na zapsání mezi kulturní památky těchto objektů v areálu staroboleslavského hřbitova:

  • přední ohradní zeď s hodnotnou vstupní bránou
  • hřbitovní kaple
  • hrobnický domek
  • hlavní centrální kříž
  • tři hrobky (Thurn-Taxise, manželů Stránských a rodiny Slezákovy)

S uvedenými objekty se veřejnost může kdykoli sehnámit přímo na místě, případně během komentované prohlídky Věry Fojtíkové na Dušičky 2. listopadu 2025 v odpoledních hodinách (bude upřesněno).


Paměti a rodinné kroniky online

26. 06. 2024 | Brandýs nad Labem

Na stránkách Databáze dějin všedního dne (DDVD) Historického ústavu AV ČR je možno procházet plné texty rodinných pamětí, kronik, vzpomínek apod. zachycujících každodennost zejména 19. a 20. století. Autoři webu se tímto způsobem snaží přilákat pozornost veřejnosti, odborných institucí i soukromých držitelů obdobných písemně zachycených vzpomínek.

I naše muzeum se snaží přispět zveřejněním u nás uchovávaných nebo od soukromníků průběžně získávaných písemných materiálů. Některé již nyní naleznete na webu muzea v sekci Publikace. U rozsáhlejších textů plánujeme jejich postoupení právě webu DDVD.

Zde je první vlaštovka - paměti Jana Fraňka narozeného roku 1884 v Dolínku, viz: https://ddvd.kpsys.cz/records/469bb545-fb10-4947-8df7-871c1bb8635c


Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...