(Martin HŮRKA, Historie mariánských poutí a procesí z Mochova do Staré Boleslavi, Mochovský zpravodaj, 2018, roč. 12, č. 4, s. 36)

Každý zná legendu, dle které roku 935 na staroboleslavském hradišti zemřel rukou vraha český kníže Václav, jenž začal být záhy vnímán jako svatý patron naší země.  Boleslav se stala jedním z hlavních církevních center. Mnohem později, kolem roku 1600, do ní začali lidé ve větší míře putovat nejen kvůli sv. Václavovi, ale také uctít Pannu Marii. Boleslav začala být též ústředním mariánským poutním místem. Přispěl k tomu zde uchovávaný kovový reliéf Panny Marie s Ježíškem (tzv. Palladium) i stavba jednoho z nejstarších českých barokních chrámů (kostel Nanebevzetí Panny Marie, vysvěcen 1623). V průběhu baroka se mariánské poutě staly masovou záležitostí. Různá procesí putovala zdaleka i z bližšího okolí, taktéž z Mochova. O těchto „karavanách“ se na přelomu 19. a 20. století můžeme dočíst v soudobých českobrodských novinách Naše hlasy. V létě 1885 se třeba v okolí Mochova rozšířila mezi poutníky putujícími do Staré Boleslavi zvěst, že „prý soše pána Ježíše, kteráž uprostřed obce mochovské stojí, přidělány byly brejle“. Obecní úřad v Mochově tuto zlomyslnou zprávu důrazně v novinovém článku vyvracel. Je zajímavé se zamyslet, o jakou sochu, která stála v centru obce, vlastně šlo. Snad původní Ježíš Kristus na kříži, který je dnes po obnově přesunut pod kostel sv. Bartoloměje? Procesí bývala barevná. V čele nesena soška Panny Marie, nad ní baldachýn, za ní lidé s praporci. Někdy na cestách docházelo k rozepřím nebo nehodám. Na silnici nedaleko Mochova roku 1909 vrazil vyhýbající se cyklista omylem do rukojeti rámu, na kterém byla nesena soška Panny Marie na zpáteční cestě z Boleslavi do Dobřichova: „Cyklista s kolem, družičky i s rámem a soškou, vše octlo se v jednom chumlu na cestě – dokud se rozšafné ženy nevzpamatovaly a nezahájily deštníky nekřesťanský výpad proti nebohému cyklistovi.“ Co se přímo mochovského procesí týče, to počátkem 20. století chodívalo do Boleslavi pospolu s procesím břístevským. Zprvu s nimi chodilo i procesí velenecké. Údajně však kvůli sporům o to, která obec půjde se svou soškou v čele, si Velenečtí udělali vlastní průvod jindy.

 Prameny a literatura:

  • Břístevské a mochovské procesí. In: Naše hlasy, 1909, č. 32 z 7. srpna.
  • Mochovskou silnicí. In: Naše hlasy, 1909, č. 26 z 26. června.
  • Z Mochova. In: Naše hlasy, 1885, č. 27 z 4. července.

 

 

 

Aktuálně

Nabídka vyřazených knih

06. 10. 2022 | Brandýs nad Labem

Nabízíme odborným i veřejným knihovnám vyřazené publikace zdarma k převzetí. Seznam knih je ke stažení zde (seznam aktualizován 27. března 2024). Publikace jsou fyzicky dispozici v knihovně OMPv. Kontaktujte, prosím, Daniela Hrčku, osobu pověřenou správou knihovny, mail: daniel.hrcka@ompv


4. pokračování lhoteckého sborníku

20. 12. 2022 | Brandýs nad Labem

Před Vánoci 2023 vydala Obec Lhota ve spolupráci s naším muzeem již čtvrté pokračování sborníku Sedm okének do dějin Lhoty.

Číst dál...

Úspěšná studentská práce

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Další student brandýského gymnázia uspěl se svou prací v rámci SOČ (Středoškolské odborné činnosti). Práce Adama Kadeřávka pojednávající o historii budovy gymnázia je ke stažení zde: "Proměny budovy brandýského gymnázia v čase". Materiály poskytlo mj. i naše muzeum prostřednictvím archivářky a knihovnice Evy Kryškové.


Selské brány našeho regionu

03. 01. 2024 | Brandýs nad Labem

Muzeum na podzim 2023 vydalo katalog téměř 200 historických klenutých selských bran z období cca 1780-cca 1880 v regionu brandýského Polabí.

Číst dál...