(Martin HŮRKA, Šlechta a měšťané skupují grunty, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, červenec-srpen 2021, s. 18)

Brandýské Polabí lákalo nejen císaře, ale také jeho úředníky a služebníky, stejně jako další nižší šlechtice a měšťany, kteří na panství majetkově pronikali koupí větších poddanských gruntů, svobodných statků, hamfeštních dvorů, mlýnů apod. V Rudolfínské době bychom téměř v každé vsi někoho podobného nalezli. Nezřídka tito lidé majetky na vsích nejen vlastnili a využívali hospodářsky, ale rovněž v nich i bydleli. Popsané poměry nepanovaly jen za Habsburků, ale pravděpodobně i před rokem 1547 za jejich předchůdců – Krajířů z Krajku. Svědčí o tom např. dvě toušeňské usedlosti (čp. 19 a mlýn), na které dal Arnošt Krajíř z Krajku svému úředníkovi Zikmundu Vaneckému z Jemništky zvláštní osvobození od plateb z „dvoru purkrechtního, dědin a luk k němu náležejících“. Nejvíce dokladů máme pro dobu vlády Rudolfa II. (1576-1611) a pro následující období až po bitvu na Bílé hoře (1620). Byť starší situaci zkresluje nedostatek písemných pramenů, lze říci, že kolem přelomu 16. a 17. století pojednávaný trend zažíval svůj největší boom.

Na Vrábí koncem 16. století hromadně skupoval grunty stavitel Hektor de Vaccani. V Jenštejně vidíme roku 1619 v držbě jednoho ze dvorů Buriana Ledeckého z Gránova, bratra brandýského hejtmana Jana Ledeckého z Gránova. Mohli bychom pokračovat brandýskými hejtmany Janem Habartickým z Habartic, Vilémem z Oppersdorfu, purkrabím Vilémem Škopkem z Elentperka, forštmistry Alexandrem z Ordelíku, Filipem Rotcimerem a dalšími.

Majetky tito lidé nejen kupovali, ale také nabývali darem za pro panovníka a jeho komorní panství odvedené služby. S nemovitostí si pak mohli naložit, jak chtěli. Příkladem budiž forštmistr Ondřej Fuktyc, jenž dostal od Rudolfa II. roku 1598 darem grunt ve Lhotě (pozdější statek Houšteckých čp. 6), který však obratem prodal Melicharu Spálenému.

Třicetiletá válka přinesla většinou jak značné poškození nebo zničení nemovitostí, tak i změny v sociální struktuře vlastníků venkovských majetků.

Foto: Prostor bývalého Věžského dvora v Toušeni, 2021 (M. Hůrka).