(Martin HŮRKA, Třicetiletá válka aneb švédský tábor u Staré Boleslavi, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, leden 2021, s. 16)

Před více než 400 lety začala nejstrašnější válka v našich dějinách – válka třicetiletá (1618-1648). Příběh této dlouhé a kruté války je pestrý. Netvoří ho jen známá pražská defenestrace (1618), bitva na Bílé hoře (1620) nebo poprava sedmadvaceti „českých pánů“ na Staroměstském náměstí v Praze (1621). Válečné události se několikrát přímo dotkly našeho dnešního dvojměstí i jejího bezprostředního okolí, a vždy šlo o pořádný dotek.

Skutečná rána pro zdejší region přišla v letech 1639/1640, kdy nepřátelská vojska způsobila během půlročního pobytu nevratné škody a nenahraditelné ztráty. U Staré Boleslavi vyrostl vojenský tábor, který obývalo několik tisíc osob – nejen vojáků, ale i vojenského trénu (řemeslníků, markytánek, vozků, rodin vojáků, prostitutek a dalších lidí). Rudolfínský renezanční Brandýs s celou řadou architektonických i technických vymožeností své doby prakticky zanikl, i Stará Boleslav skončila těžce poškozena.

Vojenský tábor ve Staré Boleslavi sloužil jako jeden z hlavních opěrných bodů Švédů v Čechách pro přečkání zimy 1639/1640. Byl součástí labské linie, na které se švédský generál Johan Banér „zakopal“ (kromě Staré Boleslavi s předmostím v Brandýse nad Labem byly dalšími opěrnými lokalitami např. Litoměřice, Mělník nebo Hradec Králové).

Polabí, které bylo pro své zdroje vyhledávaným cílem všech válčících stran bez rozdílu, trpělo zejména ve 30. a 40. letech 17. století prakticky neustále. V archivech nacházíme stále nové a nové, dosud neznámé, písemné zprávy o tehdejších „loupeživých“ nájezdech větších či menších vojenských oddílů. Zde jen malá ukázka:

• VYŠEHOŘOVICE, cca 30. léta 17. století ?: „Něco se [v ní] rolí nachází, ale že ta ves z gruntu od Polákův vypálena j[es]t a lidé v ní zmordovaný, jak sousedský, tak i zádušní roli ladem spuštěné leží.“ (Národní archiv, Archiv pražského arcibiskupství, sign. B 41/4, Liber proventuum parochialium III)
• NEHVÍZDKY, zima 1635/1636. Tvrz a dvůr poničen domácími vojáky: „Dvůr nehvízdskej ležíce na něm mnoho týhodnův dva regimenty rejtarstva vrata a dveře v něm popálili, šindele díl ze stodol na boudy a z tvrze též všecken votrhaly...“ (Národní archiv, Stará manipulace, kt. č. 1223, inv. č. 1697, sign. K 118/29)
• ČELÁKOVICE, 1639-1640. Domy v městečku pobořeny, takto získaný stavební materiál a dříví bylo „do šanců k Staré Boleslavi splaveno“ (SOkA Praha-východ, Archiv města Čelákovice, Radní manuál z roku 1665, s. 103)
• MOCHOV, zima 1642/1643: „Veliká škoda na obilí, senech, slámách a jinšími hospodářskými věcmi, co jsme sobě kde schovali a před soldáty zůstalo to nám! Vyhledali, pobrali! Kdejaký pant s okny vytloukají, dříví a cokoliv najdou, pálí a škodu činí, obzvláštně pak v příbytku mém, totiž v hospodě, co jsem kde schovaného měl, vyhledajíce.“ (Národní archiv, Stará manipulace, i. č. 1697, sign. K118/33)

Hledat stopy třicetileté války lze nejen v badatelnách archivů, ale i v terénu. Byť se jich „venku“ zachovalo poměrně málo, přesto jsou. O čem asi svědčí opálené zdivo severní stěny čelákovického kostela? Co hlásá nápis na zvonu v Mečeříži?

Chcete se dovědět více? Jak to bylo s uniformami? Byla švédská armáda opravdu „švédská“? Jak vypadal jejich tábor? Co se stalo s obyvateli našeho kraje? Nasaďte roušku a vyrazte do muzea!

Oblastní muzeum Praha-východ v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi ve spolupráci s Petrem Encem ze zdejšího zámku přichystalo výstavu „Třicetiletá válka“ s podtitulem „Švédský tábor u Staré Boleslavi 1639-1640“.

Na výstavě jsou kromě maket a kopií k vidění dobové originály nalezené při archeologických výzkumech proběhlých na ploše staroboleslavského tábora jak v nedávné době, tak i při regulaci Labe ve 30. letech 20. století. Nejtěžším exponátem je věrná replika téměř 800 kg vážícího děla z roku 1645, jehož transport do muzea musela kvůli bezpečnosti dopravy jistit vozidla městské policie.