OMPV se roku 2021 v rámci projektu „Staré cesty v Polabí“ podílí na výzkumu zříceniny mlýna Valcha, která se nachází na zaniklých komunikacích mezi Dřevčicemi a Cvrčovicemi. Vedle vesnických sídel bývaly další důležitou křižovatkou lokálních cest na samotě stojící mlýny. Na nedostatek mlýnů (ať v intravilánech nebo mimo ně) si v Polabí stěžovat nemůžeme. Vzhledem k silné tradici pěstování obilí je jejich hojný výskyt ve zdejším kraji přirozený.

Při výzkumu zaniklého mlýna Valcha vedeném archeology ÚAPPSČ dochází ve spolupráci s naším muzeem k částečnému odstranění náletových dřevin, odkrytí půdorysu mlýna, starých vstupů, lednice a dalších částí. Naše muzeum má na starosti písemné prameny, jejich interpretaci pro výzkum v terénu a drobnou výpomoc při terénním výzkumu samotném. Této zarostlé a leckomu na rozhraní katastrů skryté památce, která byla v posledních desetiletích využívána zejména jako skládka „v zemi nikoho“, se tak dostává větší pozornosti.

Proč se mlýn jmenuje Valcha? A nejen mlýn – totožným názvem je v některých historických pramenech označován i dnešní Vinořský potok!

Název odkazuje na provozovnu zajišťující specifický krok ve zpracování sukna (jeho zplstění, odmaštění a vyprání nečistot, které surové sukno obsahuje). Sukno se máčelo v lázni horké vody smíchané s dobytčí močí, přičemž se mechanicky tlouklo. Pohon tlouku (stupy) zajišťovalo právě vodní kolo. Pracovní podmínky obsluhy valchy nebyly nic moc – mokro, současná nutnost topit pod velkým otevřeným kotlem, průběžné doplňování moči do kotle, všudypřítomná pára a zejména příšerný zápach. Je pravděpodobné, že za počátky tohoto mlýna, které je možné hledat mezi lety 1675-1682, stála právě taková valcha. Možná proto mlýn leží co nejdále od lidských obydlí – hlavní budova na katastru Cvrčovic (resp. Podolanky), jen několik metrů vzdálený nádvorní hospodářský objekt již patří dřevčickému katastru.