113 s. + 12 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

157 s. + 24 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

123 s. + 16 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

109 s. + 16 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

119 s. + 12 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

148 s. + 16 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

144 s. + 16 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

112 s. + 8 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

104 s. + 8 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

200 s. + 24 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

Abstrakty

Resumé

204 s. + 16 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

Abstrakty

Resumé

208 s. + 24 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

Abstrakty

Resumé

208 s. + 24 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

Abstrakty

Resumé

160 s. + 16 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

Abstrakty

Resumé

224 s. + 16 s. barevné obr. přílohy

ISSN 1805-3874

Obsah

Abstrakty

Resumé

Lhota: Obec Lhota ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ, příspěvkovou organizací, 2023, 28 s., ISBN 978-80-88490-05-0.

Sedm textů - okének do dějin polabské obce Lhota (dříve známa též jako Lhota nad Labem) ležící nedaleko Staré Boleslavi. Obsah: Lhota na nejstarších mapách (s. 2-4), Výňatky z prvoválečného deníku (s. 5-9), Tři vzpomínky doc. Jaroše na Lhotu (s. 10-12), JZD (s. 13-16), Poznáš svého souseda? (s. 17-19), Perzekuce zemědělců (s. 20-23), Socializace bydlení (s. 24-26).

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace, 2023, 161 s., ISBN 978-80-88490-04-3.

Prostřednictvím úvodního pojednání a následného katalogu představujeme téměř 200 klenutých zděnných "selských" bran brandýského Polabí, z nichž naprostá většina se do dnešní doby nedochovala (např. z 13 doložených čečelických klenutých bran je dodnes dochována jen jedna jediná). Tyto brány zde vznikaly především v období cca 1780-cca 1880, alespoň to naznačují doložené letopočty u přibližně 30 z nich. Zkoumali jsme přes 30 lokalit. U plných 27 z nich jsme byli uspěšní. V úvodní pasáži je zmíněna i vrstva předbělohorských klenutých zděnných bran.

Lhota: Obec Lhota ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ, příspěvkovou organizací, 2022, 28 s., ISBN 978-80-88490-03-6.

Výběr textů excerpovaných z prvorepublikového časopisu pro školní mládež Naše Polabí a rozdělených do osmi bloků: Lesy, pole, louky (s. 2-7), Rozvoj obce (s. 8-10), Vzdělání a kultura (s. 11-13), Spolky a organizace (s. 14-15), První světová válka (s. 16-17), Příběhy a vyprávění (s. 18-23), Kronikářství (s. 24-27) a Pověry (s. 28).

Lhota: Obec Lhota ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ, příspěvkovou organizací, 2022, 28 s.

Sedm textů - okének do dějin polabské obce Lhota (dříve známa též jako Lhota nad Labem) ležící nedaleko Staré Boleslavi. Obsah: Hospody a krámky (s. 2-7), Vzpomínky na řemeslníky a živnostníky (s. 8-12), Obecní zaměstnanci (s. 13-15), Chaloupky jako ve skanzenu (s. 16-18), Sport (s. 19-22), Detektorový průzkum lesa (s. 23), Smolaření u Lhoty (s. 24-25).

Dřevčice: Obec Dřevčice a Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace, 2022, 175 s., ISBN 978-80-906303-8-3.

V publikaci se snažíme nenucenou formou seznámit čtenáře s vybranými momenty z historie obce. Činíme tak prostřednictvím 88 zastavení - kapitol pojednávajících o událostech, stavbách, osobnostech či prostě jen zajímavostech z téměř tisícileté psané minulosti Dřevčic.

Záryby: Obec Záryby a Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace, 2021, 120 s., ISBN 978-80-906303-7-6.

Publikace je prvním knižním pokusem o zpracování dějin po jistou dobu samostatných vsí Záryb a Martinova, které jsou dnes součástí jedné obce (spadají pod jeden obecní úřad). V základu se kniha dělí na chronologickou (procházka časem) a prostorovou část (procházka po památkách, místech a budovách současné obce).

Lhota: Obec Lhota ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ, příspěvkovou organizací, 2021, 28 s.

Sedm textů - okének do dějin polabské obce Lhota (dříve známa též jako Lhota nad Labem) ležící nedaleko Staré Boleslavi. Obsah: Nejstarší soupis lhoteckých rodin (s. 2-4), Pomístní jména (s. 5-9), Svatby (s. 10-12), Tradiční zelenina naší obce (s. 13-16), Chudobinec (s. 17-19), Školní poznámky (s. 20-22), Drobné památky (s. 23-27).

Martin Hůrka
Kozovazy. Lidé a domy od nejstarších dob do poloviny 19. století

Vyšehořovice: Obec Vyšehořovice ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ, příspěvkovou organizací, 2021, 56 s., ISBN 978-80-270-9458-5.

Historie domů a lidí polabské obce, která vždy až do 19. století bývala malou, nenápadnou vískou o několika selských gruntech. Obci dominoval mlýn, který klokotal při potoce Výmola již přinejmenším od přelomu 14. a 15. století. Do svahu nad mlýnem pak zakladatelé Kozovaz položili náves. Více údajů o místních usedlostech, které tuto náves obklopovaly, máme díky dochovaným pozemkovým knihám od konce 16. století.

Tomáš Kumpan - Martin Hůrka - Daniel Hrčka
Vycházky za geologií brandýského Polabí

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace, 2020, 144 s., ISBN 978-80-906303-6-9.

Publikace je koncipována jako podklad ke skutečným vycházkám v terénu. Využijí ji jak badatelé samotáři, kteří si chtějí v klidu bádat a vychutnávat divy přírody v místech, kam běžné turistické trasy nevedou, tak také rodiče hledající zábavu i poučení pro své ratolesti a rodinu. Nechybí základní přehled geologického vývoje širšího regionu brandýského Polabí. Texty doprovází velké množství fotografií, map a náčrtů. Hlavní geologický text doplňují boxíky s bližšími informacemi o druzích hornin, zkamenělinách apod. Věnujeme se v nich však i živé přírodě, tedy rostlinám a živočichům, kteří konkrétní geologický podklad či opuštěný lom osídlili. Ke slovu se nejdnou dostává historie těžby i historické souvislosti pojednávaných geologických zajímavostí a lokalit. S knihou zjistíte, že objevitelská výprava do houštin a strží je možná i v blízkém okolí vašeho bydliště, o kterém si možná myslíte, že jej již dobře znáte.

Martin Hůrka
Sedm okének do dějin Lhoty

Lhota: Obec Lhota ve spolupráci s Oblastním muzeem Praha-východ, příspěvkovou organizací, 2020, 20 s.

Sedm textů - okének do dějin polabské obce Lhota (dříve známa též jako Lhota nad Labem) ležící nedaleko Staré Boleslavi. Obsah: Počátky Lhoty (s. 2-3), Úvahy o zřízení mýta ve Lhotě (s. 3-4), Lhota kolem třicetileté války (s. 5-8), Co vyčteme z map stabilního katastru? (s. 9-11), Lhota v novinách před sto léty (s. 12-13), Ochutnávka historického pramene - baráčnické protokoly (s. 14-15), Lesno. Vzpomínky pamětnice (s. 16-20).

Vít Hájek - Kristina Poláčková
Poutní místa středních Čech. Od Budče přes Starou Boleslav po Votice

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským, 2020, 198 s., ISBN 978-80-906303-5-2.

Kniha dokumentuje historii vzniku známých i méně známých poutních míst a jejich duchovní význam. Autoři se na jednotlivých místech zaměřili i na představení uměleckých děl od věhlasných sochařů, architektů a malířů. Kromě zajímavého textu je proto kniha doplněna bohatým obrazovým materiálem od významných fotografů. Poutnické putování od Budče po Votice je nejenom faktografickou a umělecko-historickou zprávou, ale také snahou alespoň o částečné zprostředkování klidu, načerpání duchovní síly a snad i inspirací pro přímou návštěvu vybraného místa. V takovém případě pak může kniha posloužit jako stručný průvodce.

Martin Hůrka
František Josef Řezáč a ti druzí

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace, 2019, 19 s., ISBN 978-80-906303-4-5.

Brožurka vydaná při příležitosti znovuodhalení pamětní desky v rodišti kněze, spisovatele, veřejně činného vlastence, pedagoga a reformátora vězeňství Františka Josefa Řezáče (1819-1879) v sobotu 19. ledna 2019. Publikace se sestává z medailonků církevních polyhistorů brandýského Polabí (František Josef Řezáč Polehradský, Budislav Havlův z Vyšehořovic, Mistr Záviš ze Záp, Jan z Jenštejna, Václav Hájek z Libočan, Matěj Červenka, Zachariáš Cruciger z Bedrštorfu, Bohuslav Balbín, Bartoloměj Michal Zelenka, Jiří Václav Paroubek, Josef Dobrovský, František Ignác Kassián Halaška, Josef Vojtěch Sedláček, František Xaverius Pubal, František a Ludvík Seyvalterové) a výčtem zmiňuje některé další.

Daniel Hrčka - Jan Pokorný - Petr Petřík
Rostliny brandýského Polabí

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace, 2017, 159 s., ISBN 978-80-906303-3-8.

Publikace se zabývá flórou části Středního Polabí (a dolního Pojizeří). Všem zájemcům o přírodu nabízí základní pohled do přírodních zajímavostí krajiny Polabí, která je poznamenána intezivní lidskou činností, ať už se jedná o zemědělství nebo stavební činnost. První část popisuje hlavní vegetační typy a jejich významné druhy. Podrobněji jsou popsány lesy, vegetace písčin, suchmilné travní porosty, vlhké louky, vodní vegetace a mokřady.

Richard Švanda
Major Jaroslav Pukryt. Odvaha až za hrob

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, příspěvková organizace, 2017, 92 s., ISBN 978-80-906303-2-1.

Život Jaroslava Purkyta byl úzce spjat s armádou. Bojoval na frontách Velké války, vstoupil do československých legií v Rusku, v jejichž řadách bojoval od Ukrajiny až po Vladivostok. Po vzniku samostatného Československa vstoupil do armády, kde mohl naplno rozvinout svého sportovního ducha. Díky své píli a ctižádosti se stal armádním sportovním instruktorem. Byl v dnešním slova smyslu mediálně známou osobností.

Vrcholem jeho aktivit se stal IX. všesokolský slet v roce 1932. Od roku 1935 byl převelen k 48. pěšímu pluku "Jugoslavie", se kterým se přesunul do východních čech (Jaroměře, Josefova, Nového Města nad Metují, Náchoda - Bělovsi). Po anšlusu Rakouska 48. pěší pluk obsadil náchodskou linii opevnění. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava se Jaroslav Purkyt napojil na Národní obranný svaz. Pro svou odbojovou činnost byl zatčen gestapem a 11. srpna 1943 popraven. Publikace je doplněna unikátními, dosud nepublikovanými fotografiemi z pozůstalosti rodiny Purkytových.

Miloš Pulkrábek
Nádraží dějin

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ ve spolupráci s Okrašlovacím spolkem Lázně Toušeň, 2014, 168 s., ISBN 978-80-904878-6-4.

Proč hledáme staré fotografie, dopisy, filmy, kroniky? Hledáme jistotu minulosti, bod, o který se lze opřít. Proč rádi slyšíme staré písničky, i když to někdy bolí? To je lechtání svědomí... Naučme se proto svými slovy hladit. Laskavá aplikace vzpomínek a vzpomínky samy nám ulehčí přestoupit hranici stáří. Rád bych poradil následujícím textem jak na to, protože není nic nového pod sluncem pro vnímavého čtenáře.

Karin Pátrová
Řemeslnické cechy v Brandýse nad Labem. Polovina 16. – polovina 19. století

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, 2010, 108 s., ISBN 978-80-903985-9-7.

Publikace se zabývá dosud nezpracovanou problematikou brandýských cechů a mapuje jejich vývoj od počátků až do zrušení, tedy v průběhu 300leté existence. Vedle postižení obecného vývoje cechovních korporací v Čechách se stěžejní část publikace věnuje jednotlivým brandýským cechům v oblasti potravinářských, oděvních, kovodělných, dřevozpracujících a stavebních oborů. Publikace si všímá jejich dějinného vývoje, skladby, povinností členů i běžných problémů. Základem pro toto zpracování se stalo podrobné studium dochovaných archivních pramenů i hmotných pramenů muzejní povahy, což umožnilo komplexněji zpracovat sledované téma. Textová část je doplněna četnými fotografiemi cechovních předmětů a archiválií, které mimo jiné přibližují cechovní patrony a cechovní symboliku. Ukázka knihy (pdf, 788 kB)

Karin Pátrová
Stará Boleslav a její místo v českých církevních dějinách. Sv. Václav – kapitula – paládium

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, 2009, 74 s., ISBN 978-80-903985-5-9.

Kniha přibližuje tři zásadní události, které se odehrály ve Staré Boleslavi a zaujímají důležité místo v českých církevních dějinách. Začíná na úsvitě českých dějin a uzavírá se v baroku, kdy sláva Staré Boleslavi vrcholí.

První část publikace je věnována životu a smrti prvního českého světce a zemského patrona sv. Václava a jeho rodině. V další kapitole autorka, která se dlouhodobě zabývá problematikou kolegiátních kapitul, seznamuje čtenáře se vznikem, majetkovým zázemím a vnitřním životem staroboleslavské kapituly, již založil před polovinou 11. století kníže Břetislav u nově postaveného kostela sv. Václava. Poslední část publikace je věnována mariánskému kultu, který ve Staré Boleslavi zosobňuje drobný kovový reliéf Madony, známý jako paládium české země.

Milan Pátra
Brandýské Polabí v kresbách Zdeňka Gutwirtha. Lidová architektura na Brandýsku

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, 2009, 101 s., vložena 1 mapa, ISBN 978-80-903985-5-9.

Formou perokreseb je představena lidová architektura z dvacátých a třicátých let minulého století. Text knihy obsahuje životopis, stručnou charakteristiku regionu a dobový článek od autora perokreseb. Obrazová část se skládá ze 70 perokreseb Zdeňka Gutwirtha, které jsou opatřeny názvem obcí a datací. Pro snadnější orientaci jsou v knize umístěny dvě mapy, z nichž jedna je volně vložena. Kniha je určena jak pro odbornou veřejnost (etnografy, pracovníky památkové péče, historiky umění), tak i pro laickou veřejnost. Protože je vedle českého textu souběžně vložen anglický text, publikace může oslovit i zahraniční turisty.

František Pubal
Kronika Sluzská. Dějiny obcí: Sluhy, Mratín, Velký Brázdim, Malý Brázdim, Nový Brázdim a Podháje

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, 2009, 2. vydání, 174 s., ISBN 978-80-903985-7-3.

Reedice kroniky služského faráře Františka Pubala, sepsané v roce 1911, přibližuje historii obce Sluhy a okolí.

Všímá si dějin služského kostela a jeho kněží, škol a učitelů v obcích Sluhy a Velký Brázdim, držitelů gruntů v popisovaných vesnicích či průmyslových podniků v Mratíně – pivovaru, továrny na kovové zboží, cukrovaru.

Na závěr jsou připojeny skladby obecních rad a seznamy učitelů ve sledovaných vsích z přelomu 19. a 20. století či přehled místních spolků.

Publikace je doplněna doslovem Petra Kukala.

Jan Králík
Hudebníci v brandýském Polabí

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Oblastní muzeum Praha-východ, 2008, 127 s., ISBN 80-903771-1-4.

Publikace, jež vyšla jako třetí díl v řadě učebních pomůcek Hlas domova, zachycuje širokou oblast duchovního a světského umění od prvních psaných zmínek o zpěvu a zvonech až k pomezí dechových orchestrů a jazzu.

K umělcům ve hře na hudební nástroje či ve zpěvu připojuje i tanečníky a tanečnice baletu, režiséry a choreografy hudebních scénických děl a hudební spisovatele.

Publikace si všímá umělců zejména ze Staré Boleslavi, Brandýsa nad Labem, Lázní Toušení a Čelákovic, ale i z širšího okolí.

Vladimír Loyda - Milan Novák
František Xaver Procházka. Malíř zvířat a Polabí

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Město Brandýs nad Labem – Stará Boleslav a Oblastní muzeum Praha-východ, 2008, 71 s., ISBN 80-903771-0-6.

Kniha pojednává o akademickém malíři Františku Xaveru Procházkovi. Jak už z podnázvu vyplývá, jeho doménou byla zvířata, ať cizokrajná či domácí, a krajina.

V prvně jmenované oblasti se jeho tvorba promítla i do školních obrazů. Zde zaujal jedno z nejpřednějších míst co do počtu realizovaných prací.

Ve volné tvorbě zachycoval hlavně brandýské Polabí, kam se rád vracel po celý život. Vedle bohatého obrazového materiálu je součástí publikace i soupis jeho díla uloženého v Oblastním muzeu Praha-východ a v Muzeu Komenského v Přerově.

Justin Václav Prášek
Brandejs nad Labem. Město, panství i okres III

Brandýs nad Labem – Stará Boleslav: Oblastní muzeum Praha-východ, 2007, 2. vydání, 886 s., ISBN 978-80-903985-1-1.

Nové vydání 3. části rozsáhlého historiografického díla regionu J. V. Práška z počátku 20. století zachycuje vývoj rozsáhlého okolí Brandýsa nad Labem a Staré Boleslavi.

Velká část je věnována dějinám Staré Boleslavi od nejstarších dob po autorovu současnost, včetně církevních dějin.

Čtenáři se dále mohou seznámit kupříkladu s historickým popisem Čelákovic, Kostelce nad Labem, Dřevčic, Svémyslic, Jiren, Nehvizd, Skorkova, Kostelního Hlavna, Všetat, Lobkovic, Kojetic, Líbeznic, Třeboradic, Sluh, Vinoře a dalších.