(Martin HŮRKA, Webové stránky o Melicharově továrně, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, listopad 2020, s. 15)

Na jaře letošního roku (2020) navštívil Ondřej Buček Oblastní muzeum Praha-východ s ideou založit a provozovat web, kde by soustředil historické informace, fotografie, prospekty, plány a další dokumenty o rodině Melicharových a jejich slavné brandýské továrně na secí stroje. Pracovníci muzea poskytli dostupné materiály a součinnost (muzeum uchovává především rozsáhlý rodinný fotoarchiv slavného konstruktéra a jeho potomků, ale i některé archiválie a předměty). Ondřej Buček však většinu pramenů již sám dříve vyhledal v rodině a na dalších místech. Své předsevzetí vzal vážně, a web je tak po půl roce na světě.

Výhodou webu jsou fotografie (továrny, rodiny, scany prospektů) zpřístupněné v solidním rozlišení. Badatelé i další zájemci o historii slavného místního podniku získali platformu, na kterou jsou soustřeďovány materiály, které často nejsou běžně k dispozici. Sami se o tom můžete přesvědčit na adrese: http://www.original-melichar.cz

Současně bychom rádi požádali každého, kdo by měl k danému tématu co říci, vlastnil propagační nebo jiné materiály či by mohl jinak přispět k poznání historie Melicharovy továrny, aby neváhal a kontaktoval autora webu (viz kontakty v zápatí stránky), případně brandýské muzeum.

(Martin HŮRKA, Bečvářův "předchůdce", Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, říjen 2020, s. 17)

Antonín Bečvář měl svého dávného předchůdce. Brandýský děkan Bartoloměj Michal Zelenka (1633-1711) již koncem 17. století zde ve městě a jeho okolí pečlivě sledoval výkyvy počasí. O jeho pozorováních (i na předešlých pastoračních působištích) svědčí dohromady čtyři dochované deníky s denními meteorologickými záznamy. Vyberme na ukázku ty, které hovoří o neklidných dnech v Brandýse a okolí:

I Zelenkova pozorování měla praktický důvod – snažil se porozumět počasí, aby mohl lépe spravovat farní polnohospodářství (k brandýskému děkanství náležely např. i dvory v Dřevčicích nebo Svémyslicích).

(Kateřina KLICPEROVÁ, Meteorologická stanice, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, říjen 2020, s. 17)

Začátky moderního meteorologického pozorování v Brandýse nad Labem jsou spojeny s osobou významného českého astronoma RNDr. Antonína Bečváře (1901 – 1965), který zde v roce 1927 postavil na zahradě rodinné zemědělské usedlosti malou hvězdárnu. Za pomoci místních nadšenců pro vědu tak vzniklo místo určené nejen pro astronomická pozorování, ale současně i meteorologická stanice.

Se systematickým sledováním počasí začal Antonín Bečvář v roce 1926 a od roku 1931 předával výsledky Státnímu ústavu meteorologie. Po odchodu doktora Bečváře na Slovensko, kde přijal místo státního klimatologa ve Vysokých Tatrách, se meteorologické stanice ujala jeho sestra Anna. Přerušení pozorování mezi lety 1942 – 1953 bylo zapříčiněno válečnými událostmi a jinými nepříznivými okolnostmi. Bečvář sám obnovil pravidelná měření po svém návratu ze Slovenska v červenci 1953. Po jeho smrti se sledování počasí věnovala jeho žena Klára. Později v tradici měření pokračovala Bečvářova neteř Ludmila Dvořáková a v současné době synovec Vojtěch Vančura.

Od roku 2008 patří stanice v Brandýse nad Labem mezi plně automatizované klimatologické stanice Českého hydrometeorologického ústavu. Měření se provádí pomocí automatických přístrojů (čidel) s intervalem záznamů 10 minut, u srážek s intervalem 1 minuta. Stanice je vybavena datovým přenosem. Měří se teploty, množství srážek, slunečního svitu, vlhkost a tlak vzduchu, rychlost a směr větru. Pozorovatel doplňuje údaje manuálním pozorováním a zapisuje například množství oblačnosti, stav počasí, půdy a další meteorologické jevy.

Brandýská meteorologická stanice se může pochlubit dlouhou ucelenou řadou pozorování trvající až do současnosti. Pokud tedy uslyšíte například v televizi hlášení o případných rekordech teplotních či srážkových z Brandýsa nad Labem, jsou uváděné údaje právě z této meteorologické stanice.

Foto: Brandýská hvězdárna s meteorologickou stanicích na fotografii Marie Hartmanové, 30. léta 20. století (archiv OMPV).

(Martin HŮRKA, Melicharův rod, Městské listy Brandýsa n. L.-St. Boleslavi, listopad 2020, s. 15)

Informace o historii Melicharovy továrny do roku 1945, následně zestátněné a záhy přejmenované na Agrostroj (1946-1952), a nakonec proměněné v BSS (1952-2004/2008) nalezneme na již zmiňovaných stránkách http://www.original-melichar.cz, nyní si stručně připomeňme rod, ze kterého František Melichar vzešel.

Rodokmen Františka Melichara (1842-1907) sestavil před více než čtyřiceti lety Rudolf Melichar z Prahy. Mezi přímými předky v linii příjmení Melichar bychom našli skoro samého kováře (minimálně čtyři). Nejstarším prokázaným předkem je Jan (cca 1650 – 1694), který se narodil pravděpodobně v Prasetíně (východně od Tábora). Jeho povolání známo není. I další předci Františka Melichara pocházeli z blízké oblasti ležící severovýchodně od Tábora, kterýžto region tak lze nazvat kolébkou rodu. Zjednodušený Melicharův rodokmen je k vidění ve stálé expozici Oblastního muzea Praha-východ v Brandýse nad Labem-Staré Boleslavi.

Foto: František Melichar (1842-1907) na obrazu od Josefa Ženíška visícím na brandýské radnici.